S myšlenkou, postavit na valech keltského hradiště rozhlednu, přišla Hana Dvořáková – jedna ze stradonických aktivistek z Klubu žen. Samozřejmě nás napadlo, že by se mělo jednat především o napodobení původního opevnění oppidia. Jak vypadalo, to přesně nikdo neví: žádné dřevo se neuchová téměř 2 tisíciletí. Vycházelo se proto z obdobných 
představ a názorů archeologů. Rozhlednu navrhl architekt Karel Chlouba, který konzultovat stavbu s historikem Zdenkem Smržem, který zde v 70 letech prováděl výzkum i vykopávky.
Poznámky k návrhu stavby od pana Smrže:
Rákosové střechy se dělaly, a vydrží více, než došky. V údolí Debeřského potoka rákosí rostlo. Šindele asi do 5 stol. př.n.l. nepatří, ale konec konců rozhledna nebude replikou konkrétní stavby, jen svým rustikálním provedení, který má tento dojem navodit.
Jen chci dodat, že by měla být z kmenů dubu a buku. Víc vydrží a v pravěku se např. smrk ke stavbám nepoužíval, protože má „krátké dřevu“ a oni neznali pilu. Porazit smrk kamennou či bronzovou sekerou je prakticky nemožné a halštatskými železnými sekerami velmi pracné (dle výsledků experimentů).
To promísení hliněné podlahy plevami se provede samozřejmě již při přípravě hlíny.
Zvolilo se postavení malé rozhledny v nejvyšším bodě valů, s pěkným výhledem na České středohoří. Použití materiálů a technologií, o kterých píše doktor Smrž, nebylo zcela dodrženo. Od keltských zvyků jsem se zřejmě odchýlil už tím, že jsem si udělal náčrt na něco, čemu říkáme papír a na rozdíl od Keltů jsme přinesli práci na stavební úřad. Jediné, co jsme dodrželi je, že na stavbu nebyly použity dnešní normy, hygienické ani požární předpisy, ale dochované keltské.
V průběhu tvorby konceptu rozhledny padli návrhy, že by mohla být součástí i šibenice a také se zvažoval návrh obnovit původní bránu v severozápadním okraji valu. Dále jsme uvažovali i o dřevěných palisádách. Obvod hradiště o ploše 90 ha však činí přes 3 km délky, což bylo nad naše možnosti. V návrhu jsem alespoň zakreslil část palisád – v návaznosti na rozhlednu.
Informace o rozhledně
Katastrální území: Stradonice u Pátku, Obec: Peruc, Okres: Louny, Kraj: Ústecký
Nápad a organizace: Klub žen Stradonice
Investor: Městys Peruc
Informace o archeologickém výzkumu: PhDr.Zdeněk Smrž
Architektonická studie: Ing.arch.Karel Chlouba – říjen 2008
Podnět k zařazení výstavby rozhledny do plánu pro rok 2009: říjen 2008
Podpisová akce na podporu rozhledny: listopad 2008
Projekt: Ing.Karel Hrdlička – leden 2009
Zhotovitel: firma KLEMPO Vasila Vajdy – květen-červenec 2009
Střecha: Josef Drdlík se synem Martinem z Hlinska – 29. a 30.6.2009
Infotabule a lavice se stoly: Jindřich Dresler
Panorama: Luděk Lůžek
Výška: 6m, podlaha je 2,35 nad terénem
Přístup: volně přístupná po žebříku při dodržování provozního řádu.
Souřadnice GPS ve stupních, minutách, vteřinách: 50 22 20 N 13 58 16 E
Nadmořská výška podlahy: 292 m.n.m.
Parkování: před hospodou nebo u hřbitova
Slavnostní otevření: 18.7.2009
Občerstvení: Stradonice, hostinec Pod Rozhlednou, hospoda v Levousích nebo hotel Oldřichův Dub na Peruci u kempu
Ubytování: v kempu, který provozuje Městys Peruc, tel.:415 697 175 nebo
v hotelu Oldřichův Dub
Razítko a prodej upomínkových předmětů
Prodejní místa jsou vyznačena na vývěsce u hospody a jednotlivé domy mají na vratech poutač. Razítko je k dispozici u Marty Brabcové, Hany Dvořákové, v obchodě a v hospodě.